Is it dream or fact

6. listopadu 2009 v 18:51 | Dookie |  Povídky
Na oknech visí tmavé závěsy…místy které nepřekrývají se do pokoje začíná pomalu drát ranní slunce…Anna leží na posteli…ne nespí jen se jí ještě nechce stávat….hlupáček…kdyby věděla….kdyby to jen věděla.
Zrovna když se chystá převalit se na bok potichounku k ní přichází Matt a políbí jí na čelo…sbohem lásko! Anna se trošku pousměje a konečně se otočí…v té chvíli Matt vychází ze dveří jejich domu…zavrzal práh…cinkání klíčí….dveře se zabouchly…
V tom to Anně došlo…Matt jde do práce…aspoň se s ním rozloučit…pořádně se rozloučit…(naposled)…..třeba to ještě stihne…..vyskočila z postele a ještě ve spodním prádle běžela ke dveřím…..ocitla se před domem…všude auta…ale kde je to Mattovo co Anno? Vidíš ho?? Támhle je…jen se koukni…podívej se na nej….
Anna se koukla na pravou stranu…Matt….Hééj Matte!!! Zlato!! Křičela na něj Anna..začala mávat aby ji viděl…hloupá…tak hloupá….
Mantovo auto uprostřed silnice…ještě neví že z levé strany na něj jede auto….stěhováci…najala si je jedna stará paní co se po všech letech kdy žila sama ve velkém domě….kdysi plném dětí…plném lásky…jako by to bylo včera….ale dnes je dnes…jiná doba…dům je prázdný….jen o na tam zbyla….teď se stěhuje do o dost menšího domku ale útulného…s krásnou zahradou…sice né tak velkou jako byla tahle ale i tak je tam dost místa pro psa a pár vnoučátek….teď se její nábytek vezl v tom autě a ona zatím seděla se svými dvěma syny ve svém domě a všichni čekali až auto dorazí…teď si auto hezky jelo po silnici a stejně jako Matt řidič vůbec netušil co se za chvíli stane…byl tak klidnej….
Matt ve zpětném zrcátku zahlédl Annu…otočil se aby jí zamával…netušil že při tom trochu spomalil…trochu…úplně to stačilo k tomu aby on už nikdy nespatřil světlo světa a stará paní nedostala svůj nábytek….náklaďák do něj narazil…plnou rychlostí….řidič neměl šanci to ubrzdit….
Anna stála na kraji silnice…v tom se ozvala rána…s vyděšeným výrazem se koukla do prava…to co uviděla jí dostalo na kolena…náklaďák jak narazil do levého boku Mattova auta…jak ho rychle tlačí na bok….už to ani nevypadá jako auto….kdo ví jak bude teprve vypadat Matt…cáry masa…
Anna se s úzkostlivými výkřiky vrhla k zemi a začala plakat…pravou rukou při tom silně bouchla do země…
v tom se opět probudila v posteli…vyděšeně si sedla…ruce se jí třásly…prsty si zajela do vlasů…byl to jen sen..jen sen…jen sen…uklidni se holka…byl to sen…jen pitomej sen….zvedla se z postele s šla k oknu aby rozdělala závěsy a koukla se na to na pohled krásné jasné ráno….slunce se jí vrhlo do obličeje….zavřela oči…trochu jí uklidnilo to krásné teplo na její tváři…začala znovu pomaličku otvírat oči…v tom jen koutkem zahlédla Matta jak nastupuje do svého auta…zase se trochu vyděsila…byl oblečený stejně jako v tom snu…strach….ten strach….co když měla předtuchu? Co když se Mattovi vážně něco stane…chtěla se ujistit že všechno bude v pořádku a tak se pomalím krokem vydala ke dveřím…zase se ocitla před domem…v té ulici…stála na okraji silnice…ve spodním prádle…hleděla do dálky….na Mantovo auto….všechno vypadalo normálně…zdá se že to bude v pořádku Anno co myslíš?
Matt se otočil…hele Anna…copak asi chce? Třeba se něco stalo…neměl by ses ujistit Matte?....auto zase zpomalilo….
Anna už zamířila ke dveřím ale v tom uslyšela známou ránu…ječení kol…skoro jako auta ve smyku nebo když někdo prudce zabrzdí…ale auto pořád jede…
Anna si v hlavě říkala: ne….to ne…tohle…to nejde….to…musí to bejt sen…další blbej sen…probuď se Anno! TAK SE UŽ SAKRA PROBUĎ!!!! OTEVŘI OČI!!! TOHLE JE SEN…TO SE TI ZDÁ!....jen sen..zašeptala…slzy jí začaly stékat po tváři…cítila jak strašně pálí…rozeběhla se k autu…běžela tak rychle jako kdyby chtěla před tím vším utéct…ale ono to nešlo….ne….nikdy to nejde Anno….
Teď stála jako socha před něčím co kdysi bylo auto jejího snoubence…bála se nahlédnout dovnitř….tak strašně se bála…..
vrhla se k zemi...ruce přitisknuté k tváři a brečela jako malá holka které vezmou panenku…jako dívka kterou rodiče odmítnou pustit na první rande….brečela a pěstmi mlátila do země…tak moc si přála zase se probudit ve svojí posteli ale ono to nešlo…osudu neutečeš…nedá se s ním bojovat…vždycky si najde jinou cestu….ano osud je silnej protivník…..

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama